Plody kustovnice čínské, nazývané goji, byly v čínské tradiční medicíně používány již před několika tisíci lety. Západní svět ale tuto superpotravinu objevil teprve nedávno.
Popularita konzumace goji, chia semínek, quinoi a podobných exotických plodin prudce vzrůstá díky současnému trendu zdravého životního stylu. I když se čím dál tím víc zajímáme o to, co jíme, často nejsme schopni mít tak vyváženou stravu, jak by bylo potřeba. A v tu chvíli přichází na řadu superpotraviny. Jsou to potraviny, které díky svému původu (většinou jsou z míst, kde jsou horší podmínky pro život) obsahují zvýšené množství vitamínů, minerálů a dalších prospěšných látek. Díky tomu jsou velmi vhodným, a hlavně stoprocentně přírodním doplňkem stravy.
Nejznámější superpotravinou je právě goji. A to nejen díky tomu, že obsahuje obrovské množství vitamínu C, minerálů a stopových prvků, ale má i spoustu pozitivních účinků na zdraví. Dokáže například snížit krevní tlak, podporuje imunitu, pomáhá při respiračních onemocněních a jeho konzumace může být i prevencí proti rakovině.
Goji je plodem rostliny s názvem kustovnice čínská (Lycium chinense Mill.). Jedná se o keř z čeledi lilkovité (Solanaceae) dosahující výšky asi 3 m, volně v přírodě většinou vytváří hustá rozsáhlá trnitá houští. Listy mají vejčitý tvar a jsou asi 7cm dlouhé. Kustovnice čínská kvete od června do září velkými fialovými květy. Plodem jsou červené podlouhlé bobule, které dozrávají od srpna do října. Sklízí se opatrným střásáním do plachet, aby se nepoškodily, nezačaly oxidovat (černat) a tím ztrácet na kvalitě.
Planou kustovnici najdeme v Číně, Nepálu, Pákistánu, Koreji a v Japonsku. Roste především na písčitých a hlinitých půdách s nízkým obsahem živin, na suchých svazích, náspech, kolem silnic i ve městech. Je velmi odolná, dobře snáší i mrazy. Je však náročná na světlo a ve stínu příliš neprospívá.
Kustovnice čínská je v současnosti pěstována po celém světě, největším vývozcem plodů ale zůstává Čína. Pěstovat ji můžeme i v Česku, nicméně je potřeba zvolit správnou odrůdu. Původní a v Číně dosud pěstovaná odrůda kustovnice totiž kvete na naše podmínky příliš pozdě a její plody proto většinou nestihnou dozrát nebo se dokonce ani nevytvoří.
Kustovnice čínská bývá občas zaměňována s blízce příbuznou kustovnicí cizí (Lycium barbarum L.). I někteří botanici považují kustovnici čínskou za poddruh k. cizí, který byl vyšlechtěn pro konzumaci plodů. Nicméně oba druhy se liší geneticky, vzhledově, ale zejména obsahem některých léčivých látek. Chceme-li tedy konzumovat nebo pěstovat to pravé omlazující ovoce, je třeba sáhnout po kustovnici čínské, a to nejlépe po odrůdě s názvem Lycium chinense var.macrocarpa – kustovnice velkoplodá.
Historie a legendy
Název goji je odvozen od čínské provincie Ning xia gou qi, kde se kustovnice hojně pěstuje. První zmínky o této rostlině nalezneme ve spisech mýtického zakladatele čínského zemědělství a léčitelství, císaře Shen Nunga, z doby asi 2500 let před naším letopočtem. V té době se ale ještě moc nevědělo o jejích účincích (zmiňován byl pouze kořen na léčbu špatné „čchi“), navíc v Číně kustovnice rostla spíš vzácně, takže na další nárůst zájmu si muselo goji počkat až do sedmého století našeho letopočtu. Tehdy prožívala Čína velký mocenský i kulturní rozkvět, a goji se tak dostalo na císařský dvůr jako pochoutka z oblasti Himalájí. Traduje se, že místní léčitelé znali goji již po staletí a jako gesto dobré vůle a přátelských vztahů se o své znalosti s Číňany rozhodli podělit. Od té doby zájem o goji trvá a Číňané kustovnici považují za rostlinu přinášející zdraví a dlouhověkost. Podle tradiční čínské medicíny je navíc kustovnice léčivá celá. Na jaře se sbírají její listy (esence nebes), v létě květy (nesmrtelnost), na podzim plody a v zimě kořeny (kosti země).
O goji koluje i řada legend. Jedna z nich vypráví o nestárnoucích mniších z budhistického kláštera, kteří se těšili výbornému zdraví díky vodě ze studny, do které padaly plody z u ní stojící kustovnice. Jiná, poměrně humorná legenda, vypráví o kupci, který na své cestě uviděl zvláštní výjev. Potkal mladou ženu, která bila velmi starého muže. Kupec ji chtěl zarazit, protože měl jako každý Číňan úctu ke stáří a toto jednání mu připadalo velmi nevhodné. K jeho překvapení se ale ukázalo, že mladá žena je prababička toho starce a bije ho proto, že on odmítá pít zázračný nápoj nesmrtelnosti a chce v klidu zestárnout a zemřít.
Do Evropy (konkrétně do Spojeného království) se kustovnice čínská poprvé dostala v roce 1730, kdy si ji ze svých cest přivezl Archibald Campbell, třetí vévoda z Argyllu. Goji má po něm jeden ze svých anglických názvů – Duke of Argyll’s tea tree.
Složení kustovnice a léčivé účinky jednotlivých látek
Plody kustovnice jsou používány jako lék již od starověku v mnoha zemích, zejména v Číně. Je to pro jejich diuretické, protihnisavé, tonické, afrodiziakální, hypnotické a hepatoprotektivní účinky. Dále goji pomáhá ke snížení rizika arteriosklerózy a vysokého krevního tlaku, mělo by mít rovněž vliv na prevenci rakoviny. V mnoha asijských zemích se již po tisíce let vaří z goji čaj, který má zvyšovat celkovou obranyschopnost organismu.
Plody
Plody kustovnice čínské jsou složeny z 22% vlákniny, 5% tuku, 11% bílkovin, 54% sacharidů a 8% jiných látek. Díky značnému množství sacharidů a vlákniny má goji vysokou energetickou hodnotu (1500kJ/100g), ale řadí se mezi potraviny s nízkým glykemickým indexem. Energie se z takovýchto potravin uvolňuje postupně, nedochází ke kolísání hladiny krevního cukru a tím se potlačuje chuť na sladké. Goji je proto velmi vhodnou svačinkou pro lidi, kteří se snaží zhubnout.
Podle některých vědeckých studií mohou polysacharidy obsažené v goji (tzv. LBP – lyceum polysacharidy) příznivě působit na prevenci a i při léčbě rakoviny tlustého střeva. Vysoký obsah vlákniny napomáhá snižovat riziko chorob, jako je cukrovka, vysoký cholesterol, obezita, kardiovaskulární choroby a onemocnění trávicího traktu.
Přestože obsah proteinů v goji není příliš vysoký, obsahuje goji téměř všechny (18 z 20) přirozeně se vyskytující aminokyseliny. Ve větší míře jsou zastoupeny zejména L-arginin, leucin a L- glutamin. Tyto tři aminokyseliny zodpovídají v těle za produkci růstových hormonů a přispívají k mladistvému vzhledu a dobrému fungování lidského těla. L-arginin je také zodpovědný za spermatogenezi, což z goji dělá i vítaný potravinový doplněk pro muže, kteří mají problém s neplodností.
Dále jsou v goji ve velké míře přítomny karotenoidy (zejména zeaxanthin, lutein a physalien), které mají silné antioxidační účinky, působí na zlepšení zraku a proti poškození jater. V případě plodů kustovnice jde o jeden z nejbohatších zdrojů těchto látek v rostlinné říši. Stejně jako plody většiny ostatních rostlin z čeledi lilkovité obsahuje i goji různé alkaloidy, například malé množství atropinu a pro kustovnici specifický alkaloid kukoamin, díky kterému působí goji příznivě na snižování krevního tlaku.
Velmi cennou látkou, obsaženou v plodech goji, je betain. Je to dusíkatá sloučenina, která zvyšuje aktivitu proteinu mucinu, takže může přispět k rychlému léčení nemocí dýchacích cest. Dále jsou mu přisuzovány i protiúnavové účinky.
Významné jsou rovněž flavonoidy a steroidy. Zmínit lze například β-sitosterol, o kterém je známo, že snižuje hladinu cholesterolu v krevním oběhu. V několika klinických studiích byl taky prokázán jeho vliv na potlačení růstu rakovinných buněk v prsou.
Goji obsahuje také velké množství vitamínů, minerálů a stopových prvků, z nejvýznamnějších lze jmenovat železo, hořčík, selen, vápník, zinek, draslík, fosfor a měď. Z vitamínů jsou zastoupeny vitamíny A, B1, B2, B6, C a E.
Celkově lze tedy shrnout, že plody goji mají mnoho léčivých účinků, nejdůležitější jsou shrnuty níže:
- podpora funkce jater
- pomoc při hubnutí
- regulace krevního tlaku
- regulace množství cholesterolu v krvi
- léčba neplodnosti
- protiúnavové účinky
- antioxidativní účinky
- proti stárnutí a degeneraci organismu
- potlačení rakovinného bujení
Jedinou nevýhodou je to, že například obsah vitamínů se v goji významně snižuje sušením a následným skladováním, proto je ideální konzumovat tyto plody čerstvé.
Kořen
Kůra kořene obsahuje mimo jiné peptidy zvané lyciuminy, glykosidy lyciumosidy, alkaloidy kukoamin A a B, lyciumwithanolid A a B, sterol ß-sitosterol, kyselinu linolovou a linoleovou. Zatím se využívá především v čínské tradiční medicíně pro svoje antibakteriální účinky, Účinky jednotlivých složek jsou aktuálně předmětem výzkumů, které doposud potvrdily možné použití výtažků z kořene na léčbu bakterií resistentních vůči antibiotikům, jako je např. Staphylococcus aureus.
Listy
Listy kustovnice jsou bohaté na aminokyseliny, flavonoidy, polysacharidy a třísloviny. Užívaly se k léčbě šerosleposti, čaj z listů pak na zmírnění silných menstruačních bolestí. Látky obsažené v lisech jsou v současnosti podrobovány vědeckému zkoumání. S jistotou lze zatím říci, že flavonoidy extrahované z listů mají vysokou antioxidační a antibakteriální aktivitu.
Jak se goji prodává?
Pod názvem goji si nejčastěji koupíme sušené plody kustovnice čínské. Ve velké míře se také prodává čaj, jak čistě z kustovnice, tak jako součást čajových směsí. K dostání je i několik doplňků stravy ve formě tablet, často v kombinaci s jinými složkami, nebo jako bylinný sirup. Často se prodává i 100% šťáva z goji.
Několik čínských společností vyrábí kustovnicové pivo a americká společnost New Belgium Brewery používá plody kustovnice k ochucení svého sezónního piva. V Číně je také vyráběna instantní káva obsahující extrakt z goji. Mladé výhonky a lístky kustovnice jsou komerčně pěstovány jako listová zelenina.
Pro své antioxidační vlastnosti je goji přidáváno i do různých kosmetických výrobků (především do pleťových krémů a sér).
Jak konzumovat plody kustovnice čínské?
Samotné goji má poměrně specifickou hořkosladkou chuť, připomínající kombinaci šípku, mrkve a brusinek, která nemusí všem úplně vyhovovat. Goji nemusíte konzumovat samotné, existuje totiž spousta jídel, kam ho můžete přidat.
Goji lze použít i do velmi oblíbených smoothie nápojů, výborná je kombinace s jablkem, kiwi a lžičkou medu. Pijete-li maté, můžete do něj zkusit přidat pár plodů goji, dodá mu to příjemně nasládlou chuť. Navíc, staří Číňané věřili, že čajem ochuceným goji lze velmi efektivně nastartovat metabolismus. V létě pak můžete návštěvy překvapit domácí limonádou z goji, zázvoru a citronové šťávy.
I když je goji opravdu zdravé, neměli byste ho sníst denně víc jak 5-10g (cca 2 polévkové lžíce). Zvýšená konzumace goji vede k problémům se zažíváním. Vyhněte se mu také pozdě večer, protože díky mírně povzbuzujícím účinkům byste mohli mít problém usnout. Budete-li dodržovat stanovenou denní dávku, nebudete mít žádné problémy. Blahodárné účinky kustovnice čínské můžete pozorovat již po několika týdnech užívání.
Zdroje:
Kim, S.Y., Kim, H.P., Huh, H. et al. 1997. Antihepatotoxic zeaxanthins from the fruits of Lycium chinense. Archives of Pharmacal Research. 20: 529.
Lee, D.G., Jung, H.J. & Woo, ER. 2005: Antimicrobial property of (+)-lyoniresinol-3α-O-β-d-Glucopyranoside isolated from the root bark ofLycium chinense Miller against human pathogenic microorganisms. Archives of Pharmacal Research 28: 1031
Mocan, A.; Vlase, L.; Vodnar, D.C.; Bischin, C.; Hanganu, D.; Gheldiu, A.-M.; Oprean, R.; Silaghi-Dumitrescu, R.; Crișan, G. 2014:Polyphenolic Content, Antioxidant and Antimicrobial Activities of Lycium barbarum L. and Lycium chinense Mill. Leaves. Molecules 19, 10056-10073.
ŠVEHLOVÁ, Veronika. Biologicky aktivní látky v rostlinách kustovnice čínské. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2009, 54 s., 11 s. příloh.
VYBÍRALOVÁ, Hana. Význam a využití rostlin rodu Lycium. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2016, 41 s. (49 711 znaků).